脚上起水泡是什么原因
2000–2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020–2029 |
Roky 2010–2019 jsou souhrnně zvané 10. léta 21. století, jsou to roky arabského jara, dal?í politické transformace ?eské republiky, prohlubování evropské integrace, pokra?ující digitalizace ?ástí lidského ?ivota, konce ekonomické krize z roku 2008. Relevantní informace o spole?nosti v ?R p?iná?í s?ítání lidu z roku 2011.
Politika v ?R
[editovat | editovat zdroj]Proměny politického prost?edí
[editovat | editovat zdroj]V politickém prost?edí byly patrné ot?esy v dosavadním stranickém systému ?eské republiky, takzvaná krou?kovací revoluce a nár?st voli?ské obliby podnikatelskych stran a hnutí, tedy VV Víta Bárty, Ano 2011 Andreje Babi?e a úsvitu p?ímé demokracie Tomia Okamury. Tato uskupení jsou nazyvána populistickymi, vyraznou ?ástí jejich programu byvá boj s korupcí, reforma státu a demokracie. Pozvolny nár?st podpory zaznamenává té? pirátské hnutí reprezentované v ?R ?eskou pirátskou stranou, která jedná s pirátskymi stranami ostatních stát? EU o spole?ném programu pro volby do Evropského parlamentu a ustanovení Evropské pirátské strany.
Tato dekáda také byla dobou v?bec první p?ímé volby prezidenta ?eské republiky a s ní spojeného návratu Milo?e Zemana a novych otázek tykajících se ústavních pravomocí prezidenta a pojetí prezidentské funkce.
Do ob?anského ?ivota byl také vyznamně za?leněn internet, politické strany za?aly vyu?ívat internetové p?edvolební kampaně a pro ob?any vznikly nové projekty jako Demagog.cz, Volební kalkula?ka, Mapování.cz, Politické finance.cz atd.
Pro ?esko novou internetovou a politickou zku?eností byly té? hacktivistické akce skupiny Anonymous.
Mediálně známymi organizacemi a iniciativami se stávají nap?íklad Rekonstrukce státu ?i Nada?ní fond proti korupci Karla Jane?ka.
?esko za?ilo té? souběh funkcí dvou policejních prezident?.
Sobotkova vláda ustavená v roce 2014 do budoucna slíbila profesionalizaci státní správy novelou zákona o státní slu?bě.
Kriminální kauzy v politice
[editovat | editovat zdroj]Dal?ím trendem ?eské politiky je zvy?ená míra soudních proces? a stíhání politik? související s údajnym uvolněním rukou policie a reformou oslabení zákona o poslanecké imunitě na dobu vykonu mandátu. Vyznamnymi a mediálně nejzaznamenaněj?ími procesy (vět?inou zatím[kdy?] bez pravomocného rozsudku) byly:
- kauza poslance a hejtmana Davida Ratha spojená s korupcí na zámku Bu?těhrad,
- poslankyně Vlasty Parkanové spojená s údajně p?edra?enymi zakázkami na ministerstvu obrany,
- p?ípad poslanc? Víta Bárty, Jaroslava ?kárky, poslankyně Kristyny Ko?í a dal?ích ?len? Věcí ve?ejnych ve spojení s korup?ními p?j?kami v této straně,
- kauza náměstka Ministerstva práce a sociálních věcí pana ?i?ky,
- kauza premiéra Petra Ne?ase, ?editelky jeho kancelá?e a údajné milenky Jany Nagyové (později Ne?asové), poslanc? Fuksy, Tlucho?e a ?najdra a podnikatel? Romana Janou?ka a Ivo Rittiga v souvislosti s vyměnou post? v dozor?ích radách za odstoupení poslanc? z funkce a tak vytvo?ení mo?nosti prohlasovat bez nich zákon spojeny s d?věrou vládě a v souvislosti s dal?ím korup?ním jednáním. V d?sledku této kauzy také padla Ne?asova vláda,
- Lánská sch?zka, neúspě?ny pokus frakce ?SSD a prezidenta Zemana svrhnout po volbách do Poslanecké Sněmovny Bohuslava Sobotku z ?ela ?SSD,
Evropská integrace
[editovat | editovat zdroj]Noví ?lenové, kandidáti ?lenství EU a dal?í pokroky
[editovat | editovat zdroj]Nové ?lenské státy EU: Chorvatsko (2013).
Udělení statusu kandidátské země Evropské unie: Island (2010), ?erná Hora (2010) a Srbsko (2012).
Island pozastavil své smě?ování k ?lenství v EU p?eru?ení p?ístupovych rozhovor? v zá?í roku 2013
Noví ?lenové eurozóny: Estonsko, Loty?sko, Litva
V ?R Sobotkova vláda slíbila zru?ení ?ádosti o vyjimku z Lisabonské smlouvy a p?istoupení k fiskálnímu paktu Evropské unie v době shodné k p?ijmutí Eura pro ?R.
Britské referendum o ?lenství v EU
[editovat | editovat zdroj]V této dekádě se o?ekává referendum ob?an? Velké Británie o setrvání království v Evropské unii. Premiér David Cameron jej slíbil stanovit na rok 2017 v p?ípadě, ?e roku 2015 znovu vyhraje volební souboj o post premiéra, ?ást konzervativc? v?ak chce v referendu hlasovat ji? roku 2014. Pokud by bylo referendum vypsáno na rok 2017, patrně by tak bylo v jeho první polovině, proto?e v druhé polovině roku má zrovna Velká Británie p?edsedat radě EU. Pro pozděj?í termín referenda uvádí Premiér Cameron je?tě argument, ?e chce p?edlo?it k referendu vysledek jednání se zástupci EU v Bruselu, v jeho? rámci hodlá získat zpět některé pravomoci a dosáhnout ur?itych reforem ve fungování osmadvacítky.
Integrace s vychodními partnery
[editovat | editovat zdroj]Koncem listopadu 2013 se ve Vilniusu konal summit evropské iniciativy Vychodního partnerství. O?ekávalo se na něm podepsání smluv o volném obchodu a asocia?ních dohod zavazující signatá?e k justi?ním, politickym, protikorup?ním a ekonomickym reformám. Podepsat je měli Arménie, Ukrajina, Gruzie a Moldávie. Arménie a Ukrajina od podpisu údajně pod diplomatickym vlivem Ruska a Vladimira Putina odstoupili. Na Ukrajině tento krok odstartoval vlnu protest?, mí?enych pro podporu evropského smě?ování Ukrajiny a opozice a následně celkově i proti vládě a prezidentovi. Mezi protestujícími se nachází rozli?né skupiny věkové i politické. Pro protesty se v?il název Euromajdan. Krize vyústila k Ruskému vojenskému ovládnutí poloostrova Krym a k jeho mezinárodním spole?enstvím neuznanému p?ipojení k Ruské federaci.[1]
Vyznamná témata evropské politiky
[editovat | editovat zdroj]Mezi vyrazná a mediálně známá témata desetiletí v evropské politice po?ítáme ?e?ení dluhové krize v eurozóně a dluhové krize v ?ecku, fiskální pakt EU, Evropsky stabiliza?ní mechanismus, aféry odposlech? Evropskych ob?an? a některych Evropskych politik? tajnymi zpravodajskymi slu?bami USA, Energetická koncepce EU a ?e?ení Ukrajinské krize.
Separatistická hnutí
[editovat | editovat zdroj]- Skotské referendum o nezávislosti - v zá?í roku 2014 se uskute?nilo britskou vládou uznané závazné referendum o vystoupení ze Spojeného království a vzniku samostatného Skotska nadále s britskou královnou jako hlavou státu.[2] Obyvatelé Skotska v tomto referendu samostatnost odmítli a to v poměru 55,3 % (2 001 926 hlas?) proti ku 44,7 % (1 617 989 hlas?) pro.[3] Nezávislost Skotska se znovu stala tématem po hlasování o vystoupení Spojeného království z Evropské unie v roce 2016, kdy Skotsko spole?ně se Severním Irskem hlasovalo proti vystoupení na rozdíl od zbytku Spojeného království, kde vyhrála mo?nost odchodu z EU.[4] V roce 2019 oznámila skotská premiérka Nicola Sturgeonová záměr vyhlásit nové referendum v p?ípadě uskute?nění odchodu Spojeného království z Evropské unie, takzvaného Brexitu.[5]
- Katalánské hnutí za nezávislost - v roce 2014 bylo naplánováno první referendum o nezávislosti katalánskou vládou. Toto referendum zakázal ?panělsky ústavní soud a bylo tedy p?ejmenováno na Nezávazné referendum o sebeur?ení Katalánska a p?esto?e i to bylo zakázáno tímté? soudem, proběhlo 9. listopadu 2014. P?i 40% ú?asti se vyslovilo 80,8 % voli?? pro nezávislost.[6][7] Dal?í referendum bylo vyhlá?eno na 1. ?íjna 2017. I to bylo ozna?eno ústavním soudem za protizákonné a centrální vláda jej ozna?ovala za protiústavní. Hlasování provázely nepokoje, policejní zásahy a dal?í komplikace, které podle některych vedly k jeho neplatnosti. P?i 40% ú?asti se vyslovilo 90,18 % voli?? pro nezávislost.[8][9] Následkem se stala Katalánská krize, ktery do konce desetiletí nebyla vy?e?ena. V roce 2019 proběhl soud se 12 byvalymi ?leny katalánské vlády a parlamentu. Na útěku nadále z?stává katalánsky expremiér Carles Puigdemont.[10]
- Ukrajinská krize a z ní pramenící Válka na vychodní Ukrajině - v roce 2013 ne?ekaně odmítl tehdej?í prezident Janukovy? podepsat asocia?ní dohodu s Evropskou unií. To zp?sobilo ?adu protest? za prozápadní smě?ování země zvané Euromajdan. Proti těmto protest?m za?aly také protesty za proruské smě?ovaní zvané Antimajdan na vychodě země, kde se mluví p?evá?ně rusky a ?ijí zde po?etné skupiny etnickych Rus?.[11][12] Následkem těchto rozpor? se stalo mezinárodně neuznané Referendum o p?ipojení Krymu k Ruské federaci v roce 2014, kde se dle ?éfa volební komise vyslovilo 96,8 % hlasujících pro p?ipojení k Rusku[13] a následná Anexe Krymu.[14] Dal?ím d?sledkem se stalo ve stejném roce vyhlá?ení Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky později sdru?enych pod jeden celek s názvem Svaz lidovych republik Nové Rusko proruskymi separatisty podporovanymi ruskou vládou a armádou.[15][16][17] To v?e vedlo k válce mezi zmíněnymi separatisty a ukrajinskou vládou.
Světové tendence a události
[editovat | editovat zdroj]Spole?nost
[editovat | editovat zdroj]Ve světě pak za?ala v úvodu tzv. arabskym jarem, roz?í?ením vyu?ití měny Bitcoin a v roce 2013 zaznamenala za?átek éry nového pape?e, jen? si dal jméno Franti?ek. V USA je prezidentem znovu zvoleny Barack Obama a jeho mandát by měl ?ádně skon?it a? roku 2017, spolkovou kanclé?kou Německa je Angela Merkelová, vítězka t?etích voleb v ?adě p?i?em? dal?í volby se o?ekávají té? roku 2017. V Turecku se roku 2013 odehrály velké politické protesty proti vládě premiéra Erdogana vzrostlé p?vodně z protestu proti plánu pokácet stromy v parku Gezi v Istanbulu.
V Syrii se odehrávala ob?anská válka, v reakci na chemické útoky provedené pravděpodobně re?imem Ba?ára al-Asada zva?ovaly západní státy a USA v jejich ?ele vojenskou intervenci, ke které nakonec nedo?lo. Válka v Syrii vyznamně p?ispěla k vytvo?ení Evropské migra?ní krize. Islámsky stát vznikl na hranicích mezi Syrií a Irákem 8. dubna 2013. V roce 2014 ovládal podle odhad? zhruba t?etinu Iráku a v roce 2015 zhruba p?lku Syrie. 9. prosince 2017 ztratil poslední území v Iráku a 23. b?ezna 2019 v Syrii. éra Islámského státu (2013-2019) je pova?ována za jeden z největ?ích úspěch? mezinárodního islámského terorismu, ktery vznikl někdy na p?elomu 60. a 70. let 20. století. Islámsky stát také ovládal ?ást Libye, Jemenu a Afghánistánu, navázal spojení s hnutím Boko Haram, které v roce 2015 ovládlo severovychod Nigérie, a měl na svědomí mnoho teroristickych útok? v Evropě a Severní Americe (nap?. masakr v Orlandu v roce 2016, p?i kterém zahynulo 49 lidí a pachatel, byl největ?í teroristicky útok ve Spojenych státech od 11. zá?í). Islámsky stát ?okoval cely svět svou brutalitou a extremismem, ?ím? proti sobě postavil i odvěké nep?átele. Jeho v?dce Abú Bakr al-Bagdádí byl zabit 26. ?íjna 2019 na severozápadě Syrie, které ovládaly prodemokrati?tí rebelové a bojovníci napojení na al-Káidu. V roce 2019 se Islámsky stát za?al p?esouvat z Blízkého vychodu do stát? Sahelu v Africe, v mnoha muslimskych zemí v?ak stále p?sobí jako podzemní hnutí.
Na p?elomu let 2013 a 2014 se odehrála na Ukrajině zatím nejdrasti?těj?í politická krize v dějinách postsovětské Ukrajiny a posléze p?ipojení poloostrova Krym k Rusku. Jedním z mo?nych a mediálně ?asto zmiňovanych vyústění této krize je izolace Ruské federace od západního světa podobně jako v době studené války a s tím související rychlej?í nástup amerického b?idli?ného plynu a této technologii na světovy trh.
Technické trendy a vynálezy
[editovat | editovat zdroj]V oboru technologií dále roste vyznam 3D tiskáren, které jsou ?ím dál ?astěji vyu?ívány v medicíně. Byl vytvo?en soubor pro implantát ruky vytisknutelny doma ?i také pro tisk sou?ástek funk?ní st?elné zbraně, co? vyvolalo debatu ohledně st?etu zákona o zbraních a práva na volné ?í?ení informací.
Jsou vyvíjeny technologie po?íta?ovych brylí, nap?íklad Google Glass a obdobné o?ní ?o?ky, ?i jiné, schopné mě?it nitroo?ní tlak a uvolňovat kapky do o?í ?i vyu?ívat zoom, a dále ohebné dotykové displaye a z nich vytvo?ené oděvy.[18]
Byl vytvo?en ultra lehky elektricky obvod o tlou??ce dvou mikrometr? a váze t?i gramy na ?tvere?ní metr, po?ítá se s vyu?itím této technologie v medicíně v konstrukci umělych kon?etin a ústního ovlada?e pro ochrnuté ovládající jazyk.
Byla vyvinuta metoda digitální pitvy, která nepo?kozuje tělo pacienta, první digitální pitevny se otevírají ve Velké Británii, následují je dal?í v Malajsii, na St?edním vychodě a v Latinské Americe.
Za?íná se vyu?ívání dron? v komer?ní sfé?e, p?edev?ím pro dopravu zbo?í, k vět?ímu roz?í?ení tohoto jejich vyu?ití je t?eba uvolnění leteckého prostoru.[19] Pr?kopníky této p?epravy zbo?í jsou firmy Amazon a australská Zookal
Olympijské hry
[editovat | editovat zdroj]V roce 2010 se konaly Zimní olympijské hry ve Vancouveru, v roce 2012 Letní olympijské hry v Londyně, v roce 2014 Zimní olympijské hry v ruské So?i v době ukrajinskych protest? Euromajdan, v roce 2016 Letní olympijské hry v Riu de Janeiru a v roce 2018 Zimní olympijské hry v Pchjong?changu.
Hlavy stát? a politi?tí líd?i
[editovat | editovat zdroj]- Francie
- prezident: Nicolas Sarkozy (2007–2012), Fran?ois Hollande (2012–2017), Emmanuel Macron (od 2017)
- premiér: Fran?ois Fillon (2007–2012), Jean-Marc Ayrault (2012–2014), Manuel Valls (2014–2016), Bernard Cazeneuve (2016–2017), édouard Philippe (2017–2020)
- Rusko
- prezident: Dmitrij Medveděv (2008–2012), Vladimir Putin (od 2012)
- premiér: Vladimir Putin (2008–2012), Dmitrij Medveděv (2012–2020)
- Spojené království
- královna: Al?běta II. (1952–2022)
- premiér: Gordon Brown (2007–2010), David Cameron (2010–2016), Theresa Mayová (2016–2019), Boris Johnson (2019–2022)
- Spojené státy americké
- prezident: Barack Obama (2009–2017), Donald Trump (2017–2021)
- Vatikán
- pape?: Benedikt XVI. (2005–2013), Franti?ek (od 2013)
- ?esko
- prezident: Václav Klaus (2003–2013), Milo? Zeman (2013–2023)
- premiér: Jan Fischer (2009–2010), Petr Ne?as (2010–2013), Ji?í Rusnok (2013–2014), Bohuslav Sobotka (2014–2017), Andrej Babi? (2017–2021)
- Německo
- prezident: Horst K?hler (2004–2010), Christian Wulff (2010–2012), Joachim Gauck (2012–2017), Frank-Walter Steinmeier (od 2017)
- spolková kanclé?ka: Angela Merkelová (2005–2021)
- Polsko
- prezident: Lech Kaczyński (2005–2010), Bronis?aw Komorowski (2010–2015), Andrzej Duda (od 2015)
- premiér: Donald Tusk (2007–2014), Ewa Kopaczová (2014–2015), Beata Szyd?ová (2015–2017), Mateusz Morawiecki (od 2017)
- Rakousko
- prezident: Heinz Fischer (2004–2016), Alexander Van der Bellen (od 2017)
- spolkovy kanclé?: Werner Faymann (2008–2016), Christian Kern (2016–2017), Sebastian Kurz (2017–2019), Brigitte Bierleinová (2019–2020)
- Slovensko
- prezident: Ivan Ga?parovi? (2004–2014), Andrej Kiska (2014–2019), Zuzana ?aputová (od 2019)
- premiér: Robert Fico (2006–2010), Iveta Radi?ová (2010–2012), Robert Fico (2012–2018), Peter Pellegrini (2018–2020)
úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Během tohoto desetiletí z osobností zem?eli politici Václav Havel, Nelson Mandela, Margaret Thatcherová, Fidel Castro a Stanislav Gross, umělci Karel Gott, Milo? Forman, Ladislav Smoljak, David Bowie a Amy Winehouse, spisovatelé Arno?t Lustig a Josef ?kvorecky ?i dal?í osobnosti jako Steve Jobs, Neil Armstrong, Nicholas Winton a Stephen Hawking.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Martin Janda. Elektricky obvod leh?í ne? pta?í pe?í. 21. století. Listopad 2013, ro?. 2013, ?ís. 11, s. 10. Dostupné online.
- ↑ Summit evropské iniciativy Vychodního partnerství ve Vilniusu: Na vychodě svítá, pro? se nikdo nedívá?. Hospodá?ské noviny (HN.cz) [online]. 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Nezávislé Skotsko? Královna a libra z?stanou, jaderné zbraně ale nechce. ?T24 [online]. ?eská televize, 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Scottish independence referendum: final results in full. The Guardian [online]. Guardian News & Media, 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MáNERT, Old?ich. Skotsko p?ipravuje nové referendum o nezávislosti. Reaguje na brexit. iDNES.cz [online]. Mafra, 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Pokud dojde k brexitu, vyhlásí Skotsko nové referendum o nezávislosti, oznámila premiérka. echo24.cz [online]. Echo media, 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Results of the participation process [online]. Generalitat de Catalunya [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Katalánsko. ?Stát ve státě“, ktery se nevzdává my?lenky na samostatnost. ?T24 [online]. ?eská televize, 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online.
- ↑ El Govern trasllada els resultats definitius del refer?ndum de l'1 d'octubre al Parlament de Catalunya [online]. Generalitat de Catalunya, 2017-10-6 [cit. 2025-08-07]. Dostupné v archivu po?ízeném z originálu dne 2025-08-07. (katalánsky)
- ↑ Pro nezávislé Katalánsko hlasovalo 90 procent voli??. Madrid hrozí regionu pozastavením autonomie. ?T24 [online]. ?eská televize, 2017-10-2 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Katalánci se bou?í proti vysokym trest?m pro separatisty. Zablokovali leti?tě v Barceloně. ?T24 [online]. ?eská televize, 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online.
- ↑ KUSHCH, Lina. Donetsk view: Ukraine 'other half' resents Kiev protests. BBC [online]. BBC, 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online.
- ↑ DRAHNY, Stanislav. Historie Krymu. Pro? Rusové ?nemohou“ nechat poloostrov Ukrajinc?m?. Reflex [online]. Czech news center, 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Krym vyhlásil samostatnost. Bylo ale referendum v po?ádku?. ?T24 [online]. ?eská televize, 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Tajná invaze. P?ed pěti lety Rusko poru?ilo ?enevské konvence a poslalo na Krym ?zelené mu?í?ky“. ?T24 [online]. ?eská televize, 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Zadr?eny rusky vojín pry p?iznal, ?e vezl techniku i rakety povstalc?m. ?T24 [online]. ?eská televize, 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online.
- ↑ WALKER, Shaun. Putin admits Russian military presence in Ukraine for first time. The Guardian [online]. 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online.
- ↑ SCHEINOST, Jan. Rusko p?esouvá elitní jednotky z Ukrajiny do Syrie. P?iznalo tím okupaci Donbasu. Forum24 [online]. Forum 24, 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Is Touchscreen Clothing in the Near Future?. web.archive.org [online]. 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné v archivu po?ízeném z originálu dne 2025-08-07.
- ↑ Za pár let vám m??e balík doru?it bezpilotní letadylko. ?T24 - ?eská televize [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky ?i videa k tématu 2010–2019 na Wikimedia Commons
- KUBáTOVá, Eli?ka. Syrská válka, nástup Trumpa i Fuku?ima. Deset událostí kon?ící dekády, které změnily svět. iROZHLAS [online]. ?esky rozhlas, 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online.